22.10.2020
Koronavirus vnesl do mediálního prostoru věc dříve nevídanou - množství článků o Bayesovské statistice a pravděpodobnosti. Zajímavý článek vyšel na Technetu právě dnes:
iDNES.cz: Stačí jen pár lidí a riziko nákazy vyletí. Matematika pandemie je zrádná.
Článek mi udělal radost. Je v něm jednoduše vysvětleno, jak sčítat pravděpodobnosti.
Při své práci manipuluji s pravděpodobností poměrně často. Hlídání fotovoltaické elektrárny je především počítaní pravděpodobností. Když je hezký den - na obloze není ani mráčku, pak fotovoltaický panel, který ukazuje odchylku od průměrného výkonu třeba 10%, je téměř jistě vadný. Ale co když není úplně hezky? Co když se honí po obloze mraky, slunce chvíli svítí a chvíli nesvítí, každý panel je osvětlený jinak a odchylky se pohybují v rozmezí ±50%? V takovém případě se musí začít počítat s pravděpodobností a je nutné použít složitější statistické postupy, které s pravděpodobností umějí počítat. I jejich popis se dostal na Technet:
iDNES.cz: Procenta sem, procenta tam: jak to je s rychlotesty, nejen čínskými.
Také zde je princip Bayesovské statistiky vysvětlený tak, že by to člověk dokázal spočítat pomalu na prstech.
Oba odkazované články se mi velice líbí. Nečekal bych, že koronavirus a fotovoltaická elektrárna mají něco společného. Kupodivu je spojují společné matematické postupy. Najít v komplexním prostředí fotovoltaické elektrárny vadný panel je úloha stejného typu, jako najít nakaženého koronavirem.
Poznámka na konec: Když se začne hledat ve větším objemu dat a začnou se používat neuronové sítě pro vyhledávání opakujících se vzorců v datech, nastupuje statistika ještě složitější, aplikovaná v prostoru o mnoha rozměrech (u Aipha jde počet rozměrů do tisíců). Takovou statistiku už člověk na prstech nedá ani s pomocí Excelu...
