2.1.2021
Za námi je rok 2020. V některých ohledech to byl rok úspěšný, v jiných ohledech zase podivný.
Firma Robe vyrábí osvětlovací techniku. Aplikace pro trasování výroby Robe byla koncipovaná na začátku spíše jako samostatný software s minimálním napojením na okolní svět. Dnes už je aplikace napojená na interní informační systém, přebírají se dokonce informace od subdodavatelů. Při výrobě jsou díky tomu k dispozici informace o celé historii každé komponenty — kdy byla vyrobena, kdy byla zabudovaná do výrobku, jestli prošla reklamací, jestli je možné ji vůbec možné použít ve výrobě (záleží to třeba na různých verzích firmware) a podobně.
Velkou část fotovoltaických elektráren spravujeme na Ukrajině. Ukrajina nastoupila fotovoltaický boom později, technika je zde díky tomu citelně modernější, a vyšší jsou i nároky. Elektrárny na Ukrajině musejí být regulovatelné a musejí každou hodinu posílat předpověď výroby na několik příštích hodin až dnů. Předpověď přitom musí být až nechutně přesná.
Abychom získali předpověď, museli bychom mít velké množství dat a mít k dispozici meteorologický model. To samozřejmě nemáme, předpověď proto nakupujeme jinde. Součástí předpovědi je i hrubý přepočet podle modelu elektrárny. Ve srovnání s konkurencí vychází naše předpovědi o chlup lépe, je zde ale pořád veliký prostor pro zpřesnění předpovědí.
Předpovědi se posílají ukrajinským úřadům v elektronické formě, opatřené digitálním podpisem. Vzít v EU kvalifikovaný certifikát a podepsat jím mail, soubor či jiná data, je triviální úkol — vše se dá udělat pomocí openssl. Ne tak na východ od nás. Ukrajina má vlastní algoritmy pro digitální podpisy a obvyklé openssl nezabírá. Kolega Tomáš Hofman i přesto dokázal po dlouhém boji podpisy zprovoznit a zautomatizovat odesílání předpovědí.
Protokol IPv6 ve firmě používáme už hodně dlouho. S koronavirem se na jaře objevilo množství požadavků na nasazení VPN. Ve firmě máme už nějakou dobu dálkový přístup založený na IPv6 (ve skutečnosti nám šlo o zpřístupnění IPv6 i při práci mimo firmu, například přes mobilní telefon). Upravit toto řešení na potřeby klasické VPN bylo triviální. U většiny zákazníků se nám letos podařilo nasadit nativní IPv6 a VPN pro klienty (i na IPv4) postavenou na IPv6 a IKEv2.
Ve firmě jsme neměli problém s IPv6 nikdy — co fungovalo na IPv4, funguje i na IPv6. Ani u zákazníků se až na jedinou vyjímku nikdy neobjevil žádný problém. Pouze v jednom případě jsme narazili na software, který fungoval pouze na IPv4 a dodavatel jej odmítnul na IPv6 zprovoznit (prý: "Nikdy to po nás nikdo nechtěl"). Vyřešili jsme to během půlhodiny pomocí haproxy.
Na fotovoltaické elektrárně se nic netočí, ani se nikam nic nedolévá, přesto vyžaduje elektrárna alespoň základní údržbu. Elektrárna je specifické zařízení — často je někde mimo civilizaci, s omezeným přístupem k internetu. Internet na elektrárnu samozřejmě zavedený je, bez toho to dnes nejde, ale pracovník, který je zalezlý pod fotovoltaickými panely, obvykle nemá internet k dispozici ani přes wifi (rozsáhlá plocha), ani přes mobilní telefon (špatný signál).
Pro servisní pracovníky na elektrárně jsme proto vyvinuli mobilní aplikaci napojenou na Fotomon. V aplikaci vidí pracovním rozpracované úkoly a jejich stav a může k úkolům připojit svoje poznámky, fotografie, GPS souřadnice a podobně. Vše pracuje offline — bez okamžitého přístupu k internetu.
Zároveň je taková aplikace velmi užitečná i pro nás. Serverová část je proto vytvořená dostatečně obecně, aby ji bylo možné připojit k různým jiným informačním systémům, případně je možné ji provozovat samostatně na databázi PostgreSQL. Klientskou část máme pro naše potřeby vytvořenou jako udělátko pro linuxovou pracovní plochu KDE.
Nepočítám-li přednášky a školení, tak letos nám nové projekty založené na umělé inteligenci nevydělaly ani korunu. Přesto se snažíme držet krok a zkoušíme nové věci.
Aipha je aplikace pro analýzu fotovoltaických elektráren. Původně byla aplikace napsaná nad knihovnou FANN, experimentálně jsme zkoušeli přepsat datový model i do Tensorflow 1.
Nad daty z fotovoltaických elektráren jsme v Aipha zkoušeli i různé postupy z pomezí statistiky a umělé inteligence — clustering a unsupervised learning.
Jako velmi užitečný se ukázal projekt, který vypadá více jako hračka: v Číně jsem koupil malý pásový podvozek, doplnil jsem jej o kameru, malý počítač Nvidia Jetson Nano, baterie a desku pro řízení motorů a nyní nám náš Pásovec slouží jako výborná laboratoř pro zpracování obrazových informací. V Tensorflow2 je k dispozici množství různých modelů pro zpracování obrazu. Mělo by být poměrně jednoduché naučit Pásovce, aby sledoval namalovanou trasu (sledovač čáry — jen na úrovni level 2), nebo aby našel v kanceláři schovaný hrnek a nevrazil přitom do zdi či zavřených dveří.
Zdá se, že si hrajeme (jasně!), ale má to svůj praktický význam. Naprosto stejné postupy lze totiž využít i mnoha jiných případech:
Velikou zvláštností roku 2020 je práce na dálku. Ne že bychom přestali chodit do práce, velký obrat jsme udělali především v komunikaci se zákazníky. S jarní karanténou se zastavil pohyb osob a začaly se hromadně používat prostředky pro videokonference. Komu se podařilo koupit kameru a dohodnout se se svými obchodními partnery na společné komunikační aplikaci, mohl pokračovat v práci nerušeně dál. Díky videohovorům letos naše práce nabrala zcela nečekaný směr. Kdybych dříve zákazníkovi řekl: "poradíme se přes telefon", byl bych označen za cvoka. Dnes by mě označili za cvoka, kdybych řekl: "přijedu". Z práce na dálku se dnes stala norma.
Poznámka na okraj: Videokonference jsou jedním z nejkřiklavějších příkladů toho, jak velké firmy mohou brzdit pokrok a likvidovat zažité standardy. Na videohovorech je totiž obecně nejsložitější domluvit a nastavit konkrétní software (Skype, Zoom, Google Duo, MS Teams, Hangouts, ooVoo, Viber, WeChat, Messanger, WhatsUp...). Ještě že nikdo už snad dnes nemá sílu zlikvidovat email nebo GSM sítě. Nechtěl bych nosit v kapse jeden mobilní telefon pro zákazníky u T-Mobile, druhý pro zákazníky u O2, třetí pro zákazníky u Vodafone, čtvrtý pro zákazníky na Ukrajině, a zákazníkům na pevné lince bych si zavolal jen z pevné linky v kanceláři.
Osobně mám nejvíce plánů v oblasti umělé inteligence. Dnes už nikdo neprogramuje tak, že by si ke své webové aplikaci programoval třeba uložení dat v souborech na disku — každý dnes sáhne po databázi. Podobných nástrojů, jako je databáze, používá každý vývojář celou řadu.
Programování s Tensorflow 1 kladlo velký důraz na matematický popis neuronové sítě. Nová verze Tensorflow 2 může být snazší na používání. Více se podobá běžným softwarovým knihovnám a díky hotovým, předem natrénovaným modelům se Tensorflow 2 více podobá běžné kostičce v obvyklé programátorské stavebnici. Rád bych, aby se rok 2021 stal rokem, kdy začneme používat hotové nástroje z Tensorflow trochu více.
V nejbližší době se chystáme pracovat na zpřesnění předpovědi výroby pro fotovoltaické elektrárny na základě dat o chovaní jednotlivých panelů v minulosti. Úkol to není složitý, fotovoltaická elektrárna se řídí několika jednoduchými vztahy z elektroniky a trochu složitějšími vztahy z nebeské mechaniky. Potíž je v rozměru celé úlohy: elektrárna je obvykle rozsáhlá a její činnost je ovlivněná stovkami tisíc různých parametrů. Vyladit takové množství parametrů je výpočetně velmi náročné a je nemožné dosáhnout uspokojivého výsledku bez postupů obvyklých v umělé inteligenci a bez schopnosti uchopit problém matematicky.
